Cenu Sazky a Divadelních novin v oboru tanec/balet získal soubor Farma v jeskyni pod vedením Viliama Dočolomanského za představení Sclavi/Emigrantova píseň ve ?vandově divadle. Za re?ii a choreografii tohoto představení získal Dočolomanský ocenění nazvané Událost sezóny - sázka na kvalitu.

Cenu Sazky a DivadelnĂ­ch novin v oboru tanec/balet zĂ­skal soubor Farma v jeskyni pod vedenĂ­m Viliama DoÄ«olomanskĂ?ho za pĹ?edstavenĂ­ Sclavi/Emigrantova pĂ­seĹ? ve ?vandovÄ? divadle. Za re?ii a choreografii tohoto pĹ?edstavenĂ­ zĂ­skal DoÄ«olomanskĂ˝ ocenÄ?nĂ­ nazvanĂ? UdĂ·lost sezĂłny - sĂ·zka na kvalitu.

Ji? dvacátý čtvrtý festiválek pantomimy, pohybu a improvizace ?jsem spokojenej? naplnil (spí? dokonce přeplnil) opět neskromné prostory kina Aero vděčnými diváky. Zásluhu na tom jistě mělo i téma, vybrané diváky minulého festiválku: ?nezabije? úplně bli?ního svého?, dobrou reklamou bylo ale také obsazení účinkujících, které slibovalo pestrý a kvalitní program. Jak je ji? zvykem, představili se tu profesionální a zku?ení umělci fyzického divadla, studenti a absolventi uměleckých ?kol i začínající talenty amatérské produkce, stálice festiválku i debutující umělci.
V představeních oscilujících mezi pantomimou, tancem, pohybovým a fyzickým divadlem a jejich nejrůzněj?ími odstíny se konkrétně předvedli: Luká? Kuta a studentky Duncan centre, Miřenka Čechová, Mariana Novotná a Kry?tof Netopil, Krepsko, Squadra Sua, Radim Vizáry, Miro Kasprzyk, Antonín Novotný, Hana Müllerová a Martin Učík, Josef Polá?ek, Ros?a Novák senior + junior, Adéla La?tovková Stodolová + Jiří Havelka + Petr Vr?ek + Jiří La?tovka, Anna Polívková a Martha Issová, Boris Hybner a Ruda Pape?ík.
Vystoupení byla limitována časem 9 minut a 25 vteřin a zadaným tématem. Různá pojetí, různé styly a různí autoři nicméně dosahovali veskrze stejných výsledků: salvy smíchu a nad?ené potlesky obecenstva nebraly konce. Oproti předchozím festiválkům byl tento večer dramaturgicky vyrovnaněj?í, ale hlavně viditelně pro?pikován jiskřící energií mezi jevi?těm a hledi?těm. ?e by to bylo trefným tématem?
Pří?tí festiválek ?jsem spokojenej? se koná v listopadu. Pokud budete mít chu? na lehce kořeněný humor, nezapomeňte si včas v Aeru zarezervovat vstupenky, aby se vám nestalo to, co 25. března spoustě ne??astníků, na které nezbylo u? ani místečko.
LB

Ji? dvacĂ·tĂ˝ Ä«tvrtĂ˝ festivĂ·lek pantomimy, pohybu a improvizace ?jsem spokojenej? naplnil (spĂ­? dokonce pĹ?eplnil) opÄ?t neskromnĂ? prostory kina Aero vdÄ?Ä«nĂ˝mi divĂ·ky. ZĂ·sluhu na tom jistÄ? mÄ?lo i tĂ?ma, vybranĂ? divĂ·ky minulĂ?ho festivĂ·lku: ?nezabije? ĂşplnÄ? bli?nĂ­ho svĂ?ho?, dobrou reklamou bylo ale takĂ? obsazenĂ­ úīinkujĂ­cĂ­ch, kterĂ? slibovalo pestrĂ˝ a kvalitnĂ­ program. Jak je ji? zvykem, pĹ?edstavili se tu profesionĂ·lnĂ­ a zku?enĂ­ umÄ?lci fyzickĂ?ho divadla, studenti a absolventi umÄ?leckĂ˝ch ?kol i zaÄ«Ă­najĂ­cĂ­ talenty amatĂ?rskĂ? produkce, stĂ·lice festivĂ·lku i debutujĂ­cĂ­ umÄ?lci.
V pĹ?edstavenĂ­ch oscilujĂ­cĂ­ch mezi pantomimou, tancem, pohybovĂ˝m a fyzickĂ˝m divadlem a jejich nejrĹŻznÄ?j?Ă­mi odstĂ­ny se konkrĂ?tnÄ? pĹ?edvedli: LukĂ·? Kuta a studentky Duncan centre, MiĹ?enka ĦechovĂ·, Mariana NovotnĂ· a Kry?tof Netopil, Krepsko, Squadra Sua, Radim VizĂ·ry, Miro Kasprzyk, AntonĂ­n NovotnĂ˝, Hana MĂĄllerovĂ· a Martin UÄ«Ă­k, Josef PolĂ·?ek, Ros?a NovĂ·k senior + junior, AdĂ?la La?tovkovĂ· StodolovĂ· + JiĹ?Ă­ Havelka + Petr Vr?ek + JiĹ?Ă­ La?tovka, Anna PolĂ­vkovĂ· a Martha IssovĂ·, Boris Hybner a Ruda Pape?Ă­k.
VystoupenĂ­ byla limitovĂ·na Ä«asem 9 minut a 25 vteĹ?in a zadanĂ˝m tĂ?matem. RĹŻznĂ· pojetĂ­, rĹŻznĂ? styly a rĹŻznĂ­ autoĹ?i nicmĂ?nÄ? dosahovali veskrze stejnĂ˝ch vĂ˝sledkĹŻ: salvy smĂ­chu a nad?enĂ? potlesky obecenstva nebraly konce. Oproti pĹ?edchozĂ­m festivĂ·lkĹŻm byl tento veÄ«er dramaturgicky vyrovnanÄ?j?Ă­, ale hlavnÄ? viditelnÄ? pro?pikovĂ·n jiskĹ?Ă­cĂ­ energiĂ­ mezi jevi?tÄ?m a hledi?tÄ?m. ?e by to bylo trefnĂ˝m tĂ?matem?
PĹ?Ă­?tĂ­ festivĂ·lek ?jsem spokojenej? se konĂ· v listopadu. Pokud budete mĂ­t chu? na lehce koĹ?enÄ?nĂ˝ humor, nezapomeĹ?te si vÄ«as v Aeru zarezervovat vstupenky, aby se vĂ·m nestalo to, co 25. bĹ?ezna spoustÄ? ne??astnĂ­kĹŻ, na kterĂ? nezbylo u? ani mĂ­steÄ«ko.
LB

Ve čtvrtek 2. února proběhlo v Národním divadle ji? tradiční setkání "hvězd světového baletu" hlásících se k českým kořenům. Nad tím, zda interpretovali "klenoty klasické a soudobé taneční tvorby" by se také dalo polemizovat. V ka?dém případě to byl ale příjemný večer s různorodým programem, ze kterého si ka?dý příznivce baletu odnesl své.

Součástí večera bylo udělení ceny PHILIP MORRIS BALLET FLOWER AWARD nejlep?ímu baletnímu umělci v oboru klasický tanec za rok 2005. Jejími laureáty letos byli: Jiří Kodym, sólista Národního divadla, který získal titul Květ baletu za titulní roli Ev?ena Oněgina a cenu pro mladého tanečníka klasického baletu si odnesla Andrea Smejkalová, dvaadvacetiletá demi-sólistka Národního divadla v Brně, za balet Korzár.
Blahopřejeme!

Ve Ä«tvrtek 2. Ăşnora probÄ?hlo v NĂ·rodnĂ­m divadle ji? tradiÄ«nĂ­ setkĂ·nĂ­ "hvÄ?zd svÄ?tovĂ?ho baletu" hlĂ·sĂ­cĂ­ch se k Ä«eskĂ˝m koĹ?enĹŻm. Nad tĂ­m, zda interpretovali "klenoty klasickĂ? a soudobĂ? taneÄ«nĂ­ tvorby" by se takĂ? dalo polemizovat. V ka?dĂ?m pĹ?Ă­padÄ? to byl ale pĹ?Ă­jemnĂ˝ veÄ«er s rĹŻznorodĂ˝m programem, ze kterĂ?ho si ka?dĂ˝ pĹ?Ă­znivce baletu odnesl svĂ?.

SouÄ«Ă·stĂ­ veÄ«era bylo udÄ?lenĂ­ ceny PHILIP MORRIS BALLET FLOWER AWARD nejlep?Ă­mu baletnĂ­mu umÄ?lci v oboru klasickĂ˝ tanec za rok 2005. JejĂ­mi laureĂ·ty letos byli: JiĹ?Ă­ Kodym, sĂłlista NĂ·rodnĂ­ho divadla, kterĂ˝ zĂ­skal titul KvÄ?t baletu za titulnĂ­ roli Ev?ena OnÄ?gina a cenu pro mladĂ?ho taneÄ«nĂ­ka klasickĂ?ho baletu si odnesla Andrea SmejkalovĂ·, dvaadvacetiletĂ· demi-sĂłlistka NĂ·rodnĂ­ho divadla v BrnÄ?, za balet KorzĂ·r.
BlahopĹ?ejeme!

V divadle Ponec se 12.prosince se?li zástupci nejrůzněj?ích tanečních stylů, aby společně podpořili vydávání v současné době jediného ti?těného odborného tanečního časopisu Taneční zóna. Večerem provázel Jan Kraus, jen? se v Ponci cítí jako doma; tentokrát mu ale prostor stále naru?ovali nějací nezvykle se pohybující lidé.
Po vtipném úvodu, kdy okolo mírně nervózního moderátora probíhala kontaktní i nekontaktní improvizace dua VerTeDance (Veronika Knytlová a Tereza Ondrová), na jevi?ti v krátkých ukázkách ?defilovaly? známé osobnosti na?í taneční scény. Současný tanec v jeho různých podobách zastoupila ji? zmíněná skupina VerTeDance, choreografky Linda Stránská (tančili Věra Ondra?íková a Dan Bič), Lenka Ottová (Domino Dance Company) a Kristýna Lhotáková s Ladislavem Soukupem.
Svůj blok choreografií zahájil soubor baletu ND osvědčeným a vtipným kusem Mariin sen (choreografie Petr Zuska), aby poté zvá?něl při trojí choreografické interpretaci snově krásné Janáčkovy skladby V mlhách. Prostor ovládla i skupina IF Leony Qa?i Kvasnicové s ukázkou hip-hopu. Stranou nezůstal ani afro dance (Monika Rebcová a BA-TO-CU), dynamická capoeira (Martin Vraný a Pavel Ma?ek), salsa (Ruben Peguero se studenty) a strhující flamenco Jany Drdácké.
Ač byl tento večer určen spí?e tanečním laikům nebo mo?ným sponzorům, ka?dý divák si mohl přijít na své, pokud akceptoval mozaikovitost večera. Zbývalo si jen vybrat z programu styl tance nejbli??í divákovu oku i srdci. Pokud se tímto večerem povedlo získat nové příznivce tance, ochotné ho třeba i podporovat, pak jistě splnil svůj účel.

V divadle Ponec se 12.prosince se?li zĂ·stupci nejrĹŻznÄ?j?Ă­ch taneÄ«nĂ­ch stylĹŻ, aby spoleÄ«nÄ? podpoĹ?ili vydĂ·vĂ·nĂ­ v souÄ«asnĂ? dobÄ? jedinĂ?ho ti?tÄ?nĂ?ho odbornĂ?ho taneÄ«nĂ­ho Ä«asopisu TaneÄ«nĂ­ zĂłna. VeÄ«erem provĂ·zel Jan Kraus, jen? se v Ponci cĂ­tĂ­ jako doma; tentokrĂ·t mu ale prostor stĂ·le naru?ovali nÄ?jacĂ­ nezvykle se pohybujĂ­cĂ­ lidĂ?.
Po vtipnĂ?m Ăşvodu, kdy okolo mĂ­rnÄ? nervĂłznĂ­ho moderĂ·tora probĂ­hala kontaktnĂ­ i nekontaktnĂ­ improvizace dua VerTeDance (Veronika KnytlovĂ· a Tereza OndrovĂ·), na jevi?ti v krĂ·tkĂ˝ch ukĂ·zkĂ·ch ?defilovaly? znĂ·mĂ? osobnosti na?Ă­ taneÄ«nĂ­ scĂ?ny. SouÄ«asnĂ˝ tanec v jeho rĹŻznĂ˝ch podobĂ·ch zastoupila ji? zmĂ­nÄ?nĂ· skupina VerTeDance, choreografky Linda StrĂ·nskĂ· (tanÄ«ili VÄ?ra Ondra?Ă­kovĂ· a Dan BiÄ«), Lenka OttovĂ· (Domino Dance Company) a KristĂ˝na LhotĂ·kovĂ· s Ladislavem Soukupem.
SvĹŻj blok choreografiĂ­ zahĂ·jil soubor baletu ND osvÄ?dÄ«enĂ˝m a vtipnĂ˝m kusem Mariin sen (choreografie Petr Zuska), aby potĂ? zvĂ·?nÄ?l pĹ?i trojĂ­ choreografickĂ? interpretaci snovÄ? krĂ·snĂ? JanĂ·Ä«kovy skladby V mlhĂ·ch. Prostor ovlĂ·dla i skupina IF Leony Qa?i KvasnicovĂ? s ukĂ·zkou hip-hopu. Stranou nezĹŻstal ani afro dance (Monika RebcovĂ· a BA-TO-CU), dynamickĂ· capoeira (Martin VranĂ˝ a Pavel Ma?ek), salsa (Ruben Peguero se studenty) a strhujĂ­cĂ­ flamenco Jany DrdĂ·ckĂ?.
AÄ« byl tento veÄ«er urÄ«en spĂ­?e taneÄ«nĂ­m laikĹŻm nebo mo?nĂ˝m sponzorĹŻm, ka?dĂ˝ divĂ·k si mohl pĹ?ijĂ­t na svĂ?, pokud akceptoval mozaikovitost veÄ«era. ZbĂ˝valo si jen vybrat z programu styl tance nejbli??Ă­ divĂ·kovu oku i srdci. Pokud se tĂ­mto veÄ«erem povedlo zĂ­skat novĂ? pĹ?Ă­znivce tance, ochotnĂ? ho tĹ?eba i podporovat, pak jistÄ? splnil svĹŻj úīel.

Diváci festivalu Česká taneční platforma vybrali jako nejlep?í dílo v rámci přehlídky, která ve středu 12.4. skončila v Praze, choreografii slovenského tanečníka Jara Viňarského Posledný krok pred. ČTK to řekl Ondřej Chalupský z pořádajícího divadla Ponec. Podotkl, ?e festival nav?tívilo přes 1200 diváků.
Dvě desítky představení uvedených v rámci platformy posuzovala mezinárodní porota; tomu nejlep?ímu dílu, které vzniklo na na tuzemské taneční scéně v uplynulé sezoně, udělí Cenu Sazky za objev v tanci. Laureát ji přebírá v?dy v rámci červnového festivalu Tanec Praha, letos se tak stane při slavnostním zakončení festivalu 28. června. Nositel ocenění dostává 400.000 korun na nastudování nového představení.
Letos se bude nově udělovat i Cena za interpretaci. "Tu dostane interpret představení v případě, ?e v choreografii nevystupuje sám její autor," řekl Chalupský. I s touto cenou bude spojena finanční odměna, pravděpodobně bude ni??í ne? u ceny za objev v tanci. Minimálně to ale bude 10.000 korun.
Posledný krok pred je taneční rituál vyprávějící o vzletu a pádu, o touze du?e a těla po očistě a lehkosti, a také o odvaze, s ní? člověk doká?e přemoci strach a dospět k poznání či k vy??ím dimenzím. Díky osobnímu zaujetí pro téma a hluboké potřebě jej sdělit podává podle odborníků Viňarský v tomto díle jeden ze svých vrcholných výkonů. Naplno vyu?ívá mo?ností výrazu svého ?koleného subtilního těla, tanečně rozehrává celou ?kálu poloh i extrémů.
Tanečník a choreograf Viňarský tvoří jako básník a dokumentarista zároveň. Jeho tvorba je velmi osobní a odrá?í soukromé úvahy a dilemata. Viňarský vystudoval bratislavskou Vysokou ?kolu múzických umění a nyní pracuje s různými choreografy, zejména ve Francii a Belgii.
Francouzská choreografka Karin Ponties, která v Česku několikrát vystupovala na festivalu Tanec Praha, si Viňarského například vybrala v roce 2003 spolu s dal?ími třemi v Česku působícími tanečníky pro svůj projekt. Při měsíčním pobytu v Bruselu s nimi nastudovala choreografii Mi non sabir, který před dvěma lety zahajoval Českou taneční platformu.
V dal?í Pontiesové choreografii tančil Viňarský na posledním festivalu Tanec Praha, na podzim měla v Ponci premiéru inscenace slovenského choreografa Milana Kozánka Om?a (M?e), která byla sólovým představením Viňarského. I tato choreografie, psaná "na tělo" jejímu interpretovi, je velmi otevřenou zpovědí o Viňarského postoji ke světu i jeho sexuální orientaci.
Na dal?ích místech Ceny diváka se umístilo představení Sclavi (Farma v jeskyni), Noční můra (P.Hauerová), Synchronicity (Záhora / Nanohach) a Turing Machine (P.Hauerová).

DivĂ·ci festivalu ĦeskĂ· taneÄ«nĂ­ platforma vybrali jako nejlep?Ă­ dĂ­lo v rĂ·mci pĹ?ehlĂ­dky, kterĂ· ve stĹ?edu 12.4. skonÄ«ila v Praze, choreografii slovenskĂ?ho taneÄ«nĂ­ka Jara ViĹ?arskĂ?ho PoslednĂ˝ krok pred. ĦTK to Ĺ?ekl OndĹ?ej ChalupskĂ˝ z poĹ?Ă·dajĂ­cĂ­ho divadla Ponec. Podotkl, ?e festival nav?tĂ­vilo pĹ?es 1200 divĂ·kĹŻ.
DvÄ? desĂ­tky pĹ?edstavenĂ­ uvedenĂ˝ch v rĂ·mci platformy posuzovala mezinĂ·rodnĂ­ porota; tomu nejlep?Ă­mu dĂ­lu, kterĂ? vzniklo na na tuzemskĂ? taneÄ«nĂ­ scĂ?nÄ? v uplynulĂ? sezonÄ?, udÄ?lĂ­ Cenu Sazky za objev v tanci. LaureĂ·t ji pĹ?ebĂ­rĂ· v?dy v rĂ·mci Ä«ervnovĂ?ho festivalu Tanec Praha, letos se tak stane pĹ?i slavnostnĂ­m zakonÄ«enĂ­ festivalu 28. Ä«ervna. Nositel ocenÄ?nĂ­ dostĂ·vĂ· 400.000 korun na nastudovĂ·nĂ­ novĂ?ho pĹ?edstavenĂ­.
Letos se bude novÄ? udÄ?lovat i Cena za interpretaci. "Tu dostane interpret pĹ?edstavenĂ­ v pĹ?Ă­padÄ?, ?e v choreografii nevystupuje sĂ·m jejĂ­ autor," Ĺ?ekl ChalupskĂ˝. I s touto cenou bude spojena finanÄ«nĂ­ odmÄ?na, pravdÄ?podobnÄ? bude ni??Ă­ ne? u ceny za objev v tanci. MinimĂ·lnÄ? to ale bude 10.000 korun.
PoslednĂ˝ krok pred je taneÄ«nĂ­ rituĂ·l vyprĂ·vÄ?jĂ­cĂ­ o vzletu a pĂ·du, o touze du?e a tÄ?la po oÄ«istÄ? a lehkosti, a takĂ? o odvaze, s nĂ­? Ä«lovÄ?k dokĂ·?e pĹ?emoci strach a dospÄ?t k poznĂ·nĂ­ Ä«i k vy??Ă­m dimenzĂ­m. DĂ­ky osobnĂ­mu zaujetĂ­ pro tĂ?ma a hlubokĂ? potĹ?ebÄ? jej sdÄ?lit podĂ·vĂ· podle odbornĂ­kĹŻ ViĹ?arskĂ˝ v tomto dĂ­le jeden ze svĂ˝ch vrcholnĂ˝ch vĂ˝konĹŻ. Naplno vyu?Ă­vĂ· mo?nostĂ­ vĂ˝razu svĂ?ho ?kolenĂ?ho subtilnĂ­ho tÄ?la, taneÄ«nÄ? rozehrĂ·vĂ· celou ?kĂ·lu poloh i extrĂ?mĹŻ.
TaneÄ«nĂ­k a choreograf ViĹ?arskĂ˝ tvoĹ?Ă­ jako bĂ·snĂ­k a dokumentarista zĂ·roveĹ?. Jeho tvorba je velmi osobnĂ­ a odrĂ·?Ă­ soukromĂ? Ăşvahy a dilemata. ViĹ?arskĂ˝ vystudoval bratislavskou Vysokou ?kolu mĂşzickĂ˝ch umÄ?nĂ­ a nynĂ­ pracuje s rĹŻznĂ˝mi choreografy, zejmĂ?na ve Francii a Belgii.
FrancouzskĂ· choreografka Karin Ponties, kterĂ· v Ħesku nÄ?kolikrĂ·t vystupovala na festivalu Tanec Praha, si ViĹ?arskĂ?ho napĹ?Ă­klad vybrala v roce 2003 spolu s dal?Ă­mi tĹ?emi v Ħesku pĹŻsobĂ­cĂ­mi taneÄ«nĂ­ky pro svĹŻj projekt. PĹ?i mÄ?sĂ­Ä«nĂ­m pobytu v Bruselu s nimi nastudovala choreografii Mi non sabir, kterĂ˝ pĹ?ed dvÄ?ma lety zahajoval Ħeskou taneÄ«nĂ­ platformu.
V dal?Ă­ PontiesovĂ? choreografii tanÄ«il ViĹ?arskĂ˝ na poslednĂ­m festivalu Tanec Praha, na podzim mÄ?la v Ponci premiĂ?ru inscenace slovenskĂ?ho choreografa Milana KozĂ·nka Om?a (M?e), kterĂ· byla sĂłlovĂ˝m pĹ?edstavenĂ­m ViĹ?arskĂ?ho. I tato choreografie, psanĂ· "na tÄ?lo" jejĂ­mu interpretovi, je velmi otevĹ?enou zpovÄ?dĂ­ o ViĹ?arskĂ?ho postoji ke svÄ?tu i jeho sexuĂ·lnĂ­ orientaci.
Na dal?Ă­ch mĂ­stech Ceny divĂ·ka se umĂ­stilo pĹ?edstavenĂ­ Sclavi (Farma v jeskyni), NoÄ«nĂ­ mĹŻra (P.HauerovĂ·), Synchronicity (ZĂ·hora / Nanohach) a Turing Machine (P.HauerovĂ·).

MO?NOST ZÍSKAT PERMANENTKU DO DIVADLA PONEC (studenti tanečních ?kol): Tanec Praha a divadlo Ponec nabízejí studentům tanečních oborů mo?nost zakoupit si permanentku na představení, která se konají v produkci Tance Praha v divadle Ponec. Nenechte si ujít příle?itost shlédnout to nejnověj?í z českého tance i řadu zahraničních hostů během této sezóny v divadle Ponec. Cena permanentky je pouze 300 Kč a je platná pro volný vstup na v?echna taneční představení a na dal?í vybrané akce (vstupenku je třeba nejméně den před představením zamluvit na tel. 224 817 886 nebo emailem na vstupenky@divadloponec.cz). Platnost permanentky do 31.5.2006. Permanentka je nepřenosná. Pro její zřízení je nutno dodat jednu fotografii a potvrzení o studiu. Máte-li o permanetku zájem, kontaktujte kancelář Tance Praha (Jirsíkova 4, Praha 8, tel. 224817886, vstupenky@divadloponec.cz) Divadlo Ponec, Husitská 24 A, Praha 3 pokladna otevřena v hrací dny od 18.00 do 20.00, tel. 222 721 531 Informace a rezervace: po-pá 9-17, tel. 224817886, 224813899

Od 1. do 6. listopadu se konal v Lipsku Festival současného evropského divadla Euro-Scene, jeho? součástí byla i soutě? tanečních sól - "Das beste deutsche Tanzsolo". Sóla měla trvat 5 minut, soutě? byla otevřena v?em tanečníkům bez omezení. Ze 148 přihlá?ených tanečníků bylo na konci října vybráno 20 finalistů, kteří se zúčastnili finále, je? proběhlo 4.-6. listopadu. Mezi finalisty byli vybráni i dva če?tí tanečníci - Věra Ondra?íková (sólo s názvem "1979" v choreografii R.?roma) a Rostislav ?rom (sólo s názvem "82" v choreografii V.Ondra?íkové).
Více informací na www.euro-scene.de

MO?NOST ZĂ«SKAT PERMANENTKU DO DIVADLA PONEC (studenti taneÄ«nĂ­ch ?kol): Tanec Praha a divadlo Ponec nabĂ­zejĂ­ studentĹŻm taneÄ«nĂ­ch oborĹŻ mo?nost zakoupit si permanentku na pĹ?edstavenĂ­, kterĂ· se konajĂ­ v produkci Tance Praha v divadle Ponec. Nenechte si ujĂ­t pĹ?Ă­le?itost shlĂ?dnout to nejnovÄ?j?Ă­ z Ä«eskĂ?ho tance i Ĺ?adu zahraniÄ«nĂ­ch hostĹŻ bÄ?hem tĂ?to sezĂłny v divadle Ponec. Cena permanentky je pouze 300 KÄ« a je platnĂ· pro volnĂ˝ vstup na v?echna taneÄ«nĂ­ pĹ?edstavenĂ­ a na dal?Ă­ vybranĂ? akce (vstupenku je tĹ?eba nejmĂ?nÄ? den pĹ?ed pĹ?edstavenĂ­m zamluvit na tel. 224 817 886 nebo emailem na vstupenky@divadloponec.cz). Platnost permanentky do 31.5.2006. Permanentka je nepĹ?enosnĂ·. Pro jejĂ­ zĹ?Ă­zenĂ­ je nutno dodat jednu fotografii a potvrzenĂ­ o studiu. MĂ·te-li o permanetku zĂ·jem, kontaktujte kancelĂ·Ĺ? Tance Praha (JirsĂ­kova 4, Praha 8, tel. 224817886, vstupenky@divadloponec.cz) Divadlo Ponec, HusitskĂ· 24 A, Praha 3 pokladna otevĹ?ena v hracĂ­ dny od 18.00 do 20.00, tel. 222 721 531 Informace a rezervace: po-pĂ· 9-17, tel. 224817886, 224813899

Od 1. do 6. listopadu se konal v Lipsku Festival souÄ«asnĂ?ho evropskĂ?ho divadla Euro-Scene, jeho? souÄ«Ă·stĂ­ byla i soutÄ?? taneÄ«nĂ­ch sĂłl - "Das beste deutsche Tanzsolo". SĂłla mÄ?la trvat 5 minut, soutÄ?? byla otevĹ?ena v?em taneÄ«nĂ­kĹŻm bez omezenĂ­. Ze 148 pĹ?ihlĂ·?enĂ˝ch taneÄ«nĂ­kĹŻ bylo na konci Ĺ?Ă­jna vybrĂ·no 20 finalistĹŻ, kteĹ?Ă­ se zúīastnili finĂ·le, je? probÄ?hlo 4.-6. listopadu. Mezi finalisty byli vybrĂ·ni i dva Ä«e?tĂ­ taneÄ«nĂ­ci - VÄ?ra Ondra?Ă­kovĂ· (sĂłlo s nĂ·zvem "1979" v choreografii R.?roma) a Rostislav ?rom (sĂłlo s nĂ·zvem "82" v choreografii V.Ondra?Ă­kovĂ?).
VĂ­ce informacĂ­ na www.euro-scene.de

Ji? do svého dvanáctého ročníku letos vstoupila Česká taneční platforma, festival soudobé taneční tvorby a pohybového divadla. Tato přehlídka ka?doročně nabízí směsici různorodých choreografických děl, která byla v Čechách premiérována převá?ně v uplynulé sezóně. V několika dubnových dnech má divák mo?nost udělat si přehled o nejnověj?ím dění na scéně českého soudobého tance. Na pohybující se těla bylo tento rok mo?né narazit v pěti pra?ských divadlech ? Ponec, Alfred ve dvoře, Duncan Centre, NoD Roxy a ve ?vandově divadle. Tanečním příznivcům bylo nabídnuto osmnáct choreografií, tedy poměrně bohaté spektrum pohledů na současný moderní tanec a způsobů práce s jeho vyjadřovacími mo?nostmi.
Platforma ale není pouze jakýmsi shrnujícím či bilancujícím přehledem. Kromě konfrontace tvůrců a jejich autorských výpovědí je dění zpestřeno udílením Ceny Sazky za ?objev v tanci?, kterou mezinárodní odborná porota uděluje jedné z uvedených choreografií. Autor vítězného představení, jeho? jméno se dozvíme na konci června, mů?e doslova tančit radostí ? získává toti? 400 000 Kč pro svůj nový projekt.
Na jevi?tích Platformy bylo letos mo?né spatřit poměrně neobvyklé mno?ství tanečních solitérů; autorů, kteří si zvolili pro svou choreografii vyjádření sólového performera. V této linii osamělých tvůrců a zároveň interpretů zaujaly předev?ím dvě osobnosti ? Jaro Viňarský a Lenka Bartůňková. Ka?dý z nich svým tělem výrazně ovládá jevi?tě a díky tomu jsou jejich autorské sólové choreografie silnými výpověďmi, které po celou dobu svého trvání udr?í napětí a intenzitu. Významně jim k tomu pomáhá také světelný design, který podtrhuje zá?itek z pohybu tanečníků v prostoru.
Tanec Jara Viňarského, slovenského tanečníka a choreografa, proudí odněkud z hlubin jeho subtilního těla, kterým obepíná celé jevi?tě, zalité rudým světlem. Ka?dý záchvěv jeho nahého torza má význam a promlouvá se silou, jí? je tě?ké zůstat nezasa?en. Potvrzuje to i Cena Diváka České taneční platformy, kterou Viňarského dílo Posledný krok pred získalo.
Nemen?í silou působí i sólo Libera me Lenky Bartůňkové. Absolventce Konzervatoře Duncan Centre stačí pouze stát na místě. Přesným a soustředěným pohybem pa?í okam?itě vtahuje diváka do díla. Její choreografie není rozsáhlá, ani extrémně nehýří pohybovým slovníkem. Přesvědčuje ale svou kompaktností a emotivní silou.
Obě dvě osobnosti dokazují, ?e není třeba očekávat na pohybovém představení houf tanečníků, předávajících svůj proud energie do hledi?tě. Někdy je pouze jediný interpret schopen zprostředkování mnohem hlub?ího zá?itku. Při podmínkách, v jakých se současný tanec nachází, ani nelze onen houf tanečníků na jevi?ti očekávat. Není v mo?nostech mladých choreografů pracovat na opusech pro vět?í mno?ství aktérů. Vět?inou to ale není ani jejich záměrem. Divák preferující vět?í hejno na scéně má potom mo?nost nav?tívit labutě v Národním divadle, jeho? baletní soubor v tomto ohledu jistě splní očekávání. Av?ak na poli moderního tance, jen? je domovem hlavně v divadle Ponec, převládají velmi komorní představení. Nelze se divit, ?e kromě ji? zmíněných sólových výstupů stoupl počet tanečníků v představeních festivalu často pouze o jednoho ? dal?í linii tvorby toti? obsadily duety.
Vět?ina z uvedených duetů nepostrádala vysokou interpretační úroveň. Sdělení těchto choreografií ale mnohdy byla o poznání matněj?í. Ne v?echna díla měla opravdu co říci a nedokázala tolik upoutat svým tématem. Tanec tedy mohl působit lehce samoúčelně. Divákovi toti? nepostačí pozorovat plasticky se pohybující těla. Ač to někdo vydr?í hodně dlouho a pohyb sám ho naplňuje, vět?ina se začne ptát proč. Je potřeba najít za pohybem ono sdělení, je? má útočit na divákovo my?lení. Smysly vnímají energii tance, hlava v?ak ?ádá určitou my?lenku, kterou choreograf pomocí tance předává. Některá představení přinesla propracovanou taneční slo?ku, ale téma či poselství zůstalo ve své jasnosti na půl cesty.
Problému matnosti výpovědi díla se poměrně úspě?ně vyhýbá seskupení NANOHACH, jeho? členové tvoří neotřelé a svě?í choreografie. Choreograf a interpret NANOHACHu Michal Záhora uvedl jeden z nejvybrou?eněj?ích duetů festivalu. Jeho choreografie Synchronicity dokládá, ?e je mo?né spojit taneční interpretaci vysoké úrovně, důrazné sdělení, vtip i interakci s divákem. Tanec NANOHACHu není nikdy samoúčelný a nepostrádá divadelnost. Dal?ím neopomenutelným aspektem činnosti skupiny je aktivní choreografická spolupráce se zahraničními subjekty. Če?tí tvůrci jsou konfrontováni s novými přístupy, přičem? dochází k oboustranné výměně zku?eností. Mezinárodní spolupráce je jednou ze zásadních aktivit občanského sdru?ení Tanec Praha, organizátora Platformy. Tento trend reflektoval i program, jeho? součástí byla díla česko-slovenská i plody hostování choreografek z Rumunska a Norska.
Tématický rozptyl choreografií představených na festivalu zaujal ve více směrech. Na jedné straně se představila práce s moderními technologiemi, jejím? výsledkem je velké multimediální divadlo, v něm? tanec nehraje hlavní roli, ale spí?e funguje v symbióze s laserem a projekcí (choreografie Petry Hauerové). Opačnou stranu barikády obsadila díla zabývající se předev?ím lidmi jako takovými, jejich emocemi a strastmi. Divadelníky ceněné představení Farmy v jeskyni Sclavi či duet rumunské choreografky Ioany Mony Popovici naopak podávají do určité míry historizující zprávu o světě a člověku. Tanec zde chce vyjádřit vztah lidí ke kořenům; emoce tryskají z jevi?tě, zatímco v high-tech představení tryskají z tého? místa spí?e světelné jiskry.
Oba přístupy na?ly své příznivce. Oba také spolu s ostatními choreografiemi dokazují, ?e současný tanec má obrovské mno?ství podob. A co je důle?ité ? mladí choreografové se sna?í vyjádřit a hlavně se chtějí vyjádřit. Do určité míry mů?e být jejich sdělení problematické či málo zřetelné, ale přesto Česká taneční platforma potvrdila, ?e se u nás soudobý tanec neustále rozvíjí a nebojí se jít kupředu.

Ji? do svĂ?ho dvanĂ·ctĂ?ho roÄ«nĂ­ku letos vstoupila ĦeskĂ· taneÄ«nĂ­ platforma, festival soudobĂ? taneÄ«nĂ­ tvorby a pohybovĂ?ho divadla. Tato pĹ?ehlĂ­dka ka?doroÄ«nÄ? nabĂ­zĂ­ smÄ?sici rĹŻznorodĂ˝ch choreografickĂ˝ch dÄ?l, kterĂ· byla v ĦechĂ·ch premiĂ?rovĂ·na pĹ?evĂ·?nÄ? v uplynulĂ? sezĂłnÄ?. V nÄ?kolika dubnovĂ˝ch dnech mĂ· divĂ·k mo?nost udÄ?lat si pĹ?ehled o nejnovÄ?j?Ă­m dÄ?nĂ­ na scĂ?nÄ? Ä«eskĂ?ho soudobĂ?ho tance. Na pohybujĂ­cĂ­ se tÄ?la bylo tento rok mo?nĂ? narazit v pÄ?ti pra?skĂ˝ch divadlech ? Ponec, Alfred ve dvoĹ?e, Duncan Centre, NoD Roxy a ve ?vandovÄ? divadle. TaneÄ«nĂ­m pĹ?Ă­znivcĹŻm bylo nabĂ­dnuto osmnĂ·ct choreografiĂ­, tedy pomÄ?rnÄ? bohatĂ? spektrum pohledĹŻ na souÄ«asnĂ˝ modernĂ­ tanec a zpĹŻsobĹŻ prĂ·ce s jeho vyjadĹ?ovacĂ­mi mo?nostmi.
Platforma ale nenĂ­ pouze jakĂ˝msi shrnujĂ­cĂ­m Ä«i bilancujĂ­cĂ­m pĹ?ehledem. KromÄ? konfrontace tvĹŻrcĹŻ a jejich autorskĂ˝ch vĂ˝povÄ?dĂ­ je dÄ?nĂ­ zpestĹ?eno udĂ­lenĂ­m Ceny Sazky za ?objev v tanci?, kterou mezinĂ·rodnĂ­ odbornĂ· porota udÄ?luje jednĂ? z uvedenĂ˝ch choreografiĂ­. Autor vĂ­tÄ?znĂ?ho pĹ?edstavenĂ­, jeho? jmĂ?no se dozvĂ­me na konci Ä«ervna, mĹŻ?e doslova tanÄ«it radostĂ­ ? zĂ­skĂ·vĂ· toti? 400 000 KÄ« pro svĹŻj novĂ˝ projekt.
Na jevi?tĂ­ch Platformy bylo letos mo?nĂ? spatĹ?it pomÄ?rnÄ? neobvyklĂ? mno?stvĂ­ taneÄ«nĂ­ch solitĂ?rĹŻ; autorĹŻ, kteĹ?Ă­ si zvolili pro svou choreografii vyjĂ·dĹ?enĂ­ sĂłlovĂ?ho performera. V tĂ?to linii osamÄ?lĂ˝ch tvĹŻrcĹŻ a zĂ·roveĹ? interpretĹŻ zaujaly pĹ?edev?Ă­m dvÄ? osobnosti ? Jaro ViĹ?arskĂ˝ a Lenka BartĹŻĹ?kovĂ·. Ka?dĂ˝ z nich svĂ˝m tÄ?lem vĂ˝raznÄ? ovlĂ·dĂ· jevi?tÄ? a dĂ­ky tomu jsou jejich autorskĂ? sĂłlovĂ? choreografie silnĂ˝mi vĂ˝povÄ?Ĭmi, kterĂ? po celou dobu svĂ?ho trvĂ·nĂ­ udr?Ă­ napÄ?tĂ­ a intenzitu. VĂ˝znamnÄ? jim k tomu pomĂ·hĂ· takĂ? svÄ?telnĂ˝ design, kterĂ˝ podtrhuje zĂ·?itek z pohybu taneÄ«nĂ­kĹŻ v prostoru.
Tanec Jara ViĹ?arskĂ?ho, slovenskĂ?ho taneÄ«nĂ­ka a choreografa, proudĂ­ odnÄ?kud z hlubin jeho subtilnĂ­ho tÄ?la, kterĂ˝m obepĂ­nĂ· celĂ? jevi?tÄ?, zalitĂ? rudĂ˝m svÄ?tlem. Ka?dĂ˝ zĂ·chvÄ?v jeho nahĂ?ho torza mĂ· vĂ˝znam a promlouvĂ· se silou, jĂ­? je tÄ??kĂ? zĹŻstat nezasa?en. Potvrzuje to i Cena DivĂ·ka ĦeskĂ? taneÄ«nĂ­ platformy, kterou ViĹ?arskĂ?ho dĂ­lo PoslednĂ˝ krok pred zĂ­skalo.
Nemen?Ă­ silou pĹŻsobĂ­ i sĂłlo Libera me Lenky BartĹŻĹ?kovĂ?. Absolventce KonzervatoĹ?e Duncan Centre staÄ«Ă­ pouze stĂ·t na mĂ­stÄ?. PĹ?esnĂ˝m a soustĹ?edÄ?nĂ˝m pohybem pa?Ă­ okam?itÄ? vtahuje divĂ·ka do dĂ­la. JejĂ­ choreografie nenĂ­ rozsĂ·hlĂ·, ani extrĂ?mnÄ? nehĂ˝Ĺ?Ă­ pohybovĂ˝m slovnĂ­kem. PĹ?esvÄ?dÄ«uje ale svou kompaktnostĂ­ a emotivnĂ­ silou.
ObÄ? dvÄ? osobnosti dokazujĂ­, ?e nenĂ­ tĹ?eba oÄ«ekĂ·vat na pohybovĂ?m pĹ?edstavenĂ­ houf taneÄ«nĂ­kĹŻ, pĹ?edĂ·vajĂ­cĂ­ch svĹŻj proud energie do hledi?tÄ?. NÄ?kdy je pouze jedinĂ˝ interpret schopen zprostĹ?edkovĂ·nĂ­ mnohem hlub?Ă­ho zĂ·?itku. PĹ?i podmĂ­nkĂ·ch, v jakĂ˝ch se souÄ«asnĂ˝ tanec nachĂ·zĂ­, ani nelze onen houf taneÄ«nĂ­kĹŻ na jevi?ti oÄ«ekĂ·vat. NenĂ­ v mo?nostech mladĂ˝ch choreografĹŻ pracovat na opusech pro vÄ?t?Ă­ mno?stvĂ­ aktĂ?rĹŻ. VÄ?t?inou to ale nenĂ­ ani jejich zĂ·mÄ?rem. DivĂ·k preferujĂ­cĂ­ vÄ?t?Ă­ hejno na scĂ?nÄ? mĂ· potom mo?nost nav?tĂ­vit labutÄ? v NĂ·rodnĂ­m divadle, jeho? baletnĂ­ soubor v tomto ohledu jistÄ? splnĂ­ oÄ«ekĂ·vĂ·nĂ­. Av?ak na poli modernĂ­ho tance, jen? je domovem hlavnÄ? v divadle Ponec, pĹ?evlĂ·dajĂ­ velmi komornĂ­ pĹ?edstavenĂ­. Nelze se divit, ?e kromÄ? ji? zmĂ­nÄ?nĂ˝ch sĂłlovĂ˝ch vĂ˝stupĹŻ stoupl poÄ«et taneÄ«nĂ­kĹŻ v pĹ?edstavenĂ­ch festivalu Ä«asto pouze o jednoho ? dal?Ă­ linii tvorby toti? obsadily duety.
VÄ?t?ina z uvedenĂ˝ch duetĹŻ nepostrĂ·dala vysokou interpretaÄ«nĂ­ ĂşroveĹ?. SdÄ?lenĂ­ tÄ?chto choreografiĂ­ ale mnohdy byla o poznĂ·nĂ­ matnÄ?j?Ă­. Ne v?echna dĂ­la mÄ?la opravdu co Ĺ?Ă­ci a nedokĂ·zala tolik upoutat svĂ˝m tĂ?matem. Tanec tedy mohl pĹŻsobit lehce samoúīelnÄ?. DivĂ·kovi toti? nepostaÄ«Ă­ pozorovat plasticky se pohybujĂ­cĂ­ tÄ?la. AÄ« to nÄ?kdo vydr?Ă­ hodnÄ? dlouho a pohyb sĂ·m ho naplĹ?uje, vÄ?t?ina se zaÄ«ne ptĂ·t proÄ«. Je potĹ?eba najĂ­t za pohybem ono sdÄ?lenĂ­, je? mĂ· ĂştoÄ«it na divĂ·kovo my?lenĂ­. Smysly vnĂ­majĂ­ energii tance, hlava v?ak ?Ă·dĂ· urÄ«itou my?lenku, kterou choreograf pomocĂ­ tance pĹ?edĂ·vĂ·. NÄ?kterĂ· pĹ?edstavenĂ­ pĹ?inesla propracovanou taneÄ«nĂ­ slo?ku, ale tĂ?ma Ä«i poselstvĂ­ zĹŻstalo ve svĂ? jasnosti na pĹŻl cesty.
ProblĂ?mu matnosti vĂ˝povÄ?di dĂ­la se pomÄ?rnÄ? ĂşspÄ??nÄ? vyhĂ˝bĂ· seskupenĂ­ NANOHACH, jeho? Ä«lenovĂ? tvoĹ?Ă­ neotĹ?elĂ? a svÄ??Ă­ choreografie. Choreograf a interpret NANOHACHu Michal ZĂ·hora uvedl jeden z nejvybrou?enÄ?j?Ă­ch duetĹŻ festivalu. Jeho choreografie Synchronicity doklĂ·dĂ·, ?e je mo?nĂ? spojit taneÄ«nĂ­ interpretaci vysokĂ? ĂşrovnÄ?, dĹŻraznĂ? sdÄ?lenĂ­, vtip i interakci s divĂ·kem. Tanec NANOHACHu nenĂ­ nikdy samoúīelnĂ˝ a nepostrĂ·dĂ· divadelnost. Dal?Ă­m neopomenutelnĂ˝m aspektem Ä«innosti skupiny je aktivnĂ­ choreografickĂ· spoluprĂ·ce se zahraniÄ«nĂ­mi subjekty. Ħe?tĂ­ tvĹŻrci jsou konfrontovĂ·ni s novĂ˝mi pĹ?Ă­stupy, pĹ?iÄ«em? dochĂ·zĂ­ k oboustrannĂ? vĂ˝mÄ?nÄ? zku?enostĂ­. MezinĂ·rodnĂ­ spoluprĂ·ce je jednou ze zĂ·sadnĂ­ch aktivit obÄ«anskĂ?ho sdru?enĂ­ Tanec Praha, organizĂ·tora Platformy. Tento trend reflektoval i program, jeho? souÄ«Ă·stĂ­ byla dĂ­la Ä«esko-slovenskĂ· i plody hostovĂ·nĂ­ choreografek z Rumunska a Norska.
TĂ?matickĂ˝ rozptyl choreografiĂ­ pĹ?edstavenĂ˝ch na festivalu zaujal ve vĂ­ce smÄ?rech. Na jednĂ? stranÄ? se pĹ?edstavila prĂ·ce s modernĂ­mi technologiemi, jejĂ­m? vĂ˝sledkem je velkĂ? multimediĂ·lnĂ­ divadlo, v nÄ?m? tanec nehraje hlavnĂ­ roli, ale spĂ­?e funguje v symbiĂłze s laserem a projekcĂ­ (choreografie Petry HauerovĂ?). OpaÄ«nou stranu barikĂ·dy obsadila dĂ­la zabĂ˝vajĂ­cĂ­ se pĹ?edev?Ă­m lidmi jako takovĂ˝mi, jejich emocemi a strastmi. DivadelnĂ­ky cenÄ?nĂ? pĹ?edstavenĂ­ Farmy v jeskyni Sclavi Ä«i duet rumunskĂ? choreografky Ioany Mony Popovici naopak podĂ·vajĂ­ do urÄ«itĂ? mĂ­ry historizujĂ­cĂ­ zprĂ·vu o svÄ?tÄ? a Ä«lovÄ?ku. Tanec zde chce vyjĂ·dĹ?it vztah lidĂ­ ke koĹ?enĹŻm; emoce tryskajĂ­ z jevi?tÄ?, zatĂ­mco v high-tech pĹ?edstavenĂ­ tryskajĂ­ z tĂ?ho? mĂ­sta spĂ­?e svÄ?telnĂ? jiskry.
Oba pĹ?Ă­stupy na?ly svĂ? pĹ?Ă­znivce. Oba takĂ? spolu s ostatnĂ­mi choreografiemi dokazujĂ­, ?e souÄ«asnĂ˝ tanec mĂ· obrovskĂ? mno?stvĂ­ podob. A co je dĹŻle?itĂ? ? mladĂ­ choreografovĂ? se sna?Ă­ vyjĂ·dĹ?it a hlavnÄ? se chtÄ?jĂ­ vyjĂ·dĹ?it. Do urÄ«itĂ? mĂ­ry mĹŻ?e bĂ˝t jejich sdÄ?lenĂ­ problematickĂ? Ä«i mĂ·lo zĹ?etelnĂ?, ale pĹ?esto ĦeskĂ· taneÄ«nĂ­ platforma potvrdila, ?e se u nĂ·s soudobĂ˝ tanec neustĂ·le rozvĂ­jĂ­ a nebojĂ­ se jĂ­t kupĹ?edu.

E-CITY
Premiéra tanečního projektu E-city proběhla 17. ledna 2006 v Bezbariérovém divadle Barka v Brně.

Ka?dodenní dramata v ?ivotech obyčejných lidí, které potkáváte ka?dý den na ulici. Město plné lidí, kteří pro?ívají své soukromé tragédie. Námětem nově připraveného představení tanečního souboru Quiorfano je paradoxní osamění městského člověka obklopeného davy lidí. Hlavní hrdinka se ztrácí v obrovském abstraktním městě v?ude kolem, hledá pomoc, porozumění, ale zji??uje, ?e skutečnou oporu nalezne jen sama v sobě.

QUIORFANO
Julie Bienertová-Va?ků zalo?ila taneční soubor Quiorfano zaměřený na současný tanec v Brně v roce 2002. Quiorfano je svou podstatou soubor experimentální, smě?ující klasické i zcela nové taneční techniky a přístupy, spolupracuje s výtvarníky a herci. Soubor nemá vyhraněný styl, charakterizuje ho otevřenost novým my?lenkám a přístupům i úcta k postupům ji? vyzkou?eným a funkčním.

E-CITY
Choreografie: Julie Bienertová-Va?ků
Tančí: Dagmar Jiřičková, Adéla Balcárková, Mária Briatková, Hana Va?ková, Pavla Moravcová, Eva Moravcová, Filip Zlámal, Martin Pl?ek, Ivana ?ramlová, Markéta Slováková
hudba: Petr Bienert
Light design: Petr Bienert
Kostýmy, scéna: Jindra Rychlá
Produkce: Julie Bienertová-Va?ků
Foto: Kamil Saliba

E-CITY
PremiĂ?ra taneÄ«nĂ­ho projektu E-city probÄ?hla 17. ledna 2006 v BezbariĂ?rovĂ?m divadle Barka v BrnÄ?.

Ka?dodennĂ­ dramata v ?ivotech obyÄ«ejnĂ˝ch lidĂ­, kterĂ? potkĂ·vĂ·te ka?dĂ˝ den na ulici. MÄ?sto plnĂ? lidĂ­, kteĹ?Ă­ pro?Ă­vajĂ­ svĂ? soukromĂ? tragĂ?die. NĂ·mÄ?tem novÄ? pĹ?ipravenĂ?ho pĹ?edstavenĂ­ taneÄ«nĂ­ho souboru Quiorfano je paradoxnĂ­ osamÄ?nĂ­ mÄ?stskĂ?ho Ä«lovÄ?ka obklopenĂ?ho davy lidĂ­. HlavnĂ­ hrdinka se ztrĂ·cĂ­ v obrovskĂ?m abstraktnĂ­m mÄ?stÄ? v?ude kolem, hledĂ· pomoc, porozumÄ?nĂ­, ale zji??uje, ?e skuteÄ«nou oporu nalezne jen sama v sobÄ?.

QUIORFANO
Julie BienertovĂ·-Va?kĹŻ zalo?ila taneÄ«nĂ­ soubor Quiorfano zamÄ?Ĺ?enĂ˝ na souÄ«asnĂ˝ tanec v BrnÄ? v roce 2002. Quiorfano je svou podstatou soubor experimentĂ·lnĂ­, smÄ??ujĂ­cĂ­ klasickĂ? i zcela novĂ? taneÄ«nĂ­ techniky a pĹ?Ă­stupy, spolupracuje s vĂ˝tvarnĂ­ky a herci. Soubor nemĂ· vyhranÄ?nĂ˝ styl, charakterizuje ho otevĹ?enost novĂ˝m my?lenkĂ·m a pĹ?Ă­stupĹŻm i Ăşcta k postupĹŻm ji? vyzkou?enĂ˝m a funkÄ«nĂ­m.

E-CITY
Choreografie: Julie BienertovĂ·-Va?kĹŻ
TanÄ«Ă­: Dagmar JiĹ?iÄ«kovĂ·, AdĂ?la BalcĂ·rkovĂ·, MĂ·ria BriatkovĂ·, Hana Va?kovĂ·, Pavla MoravcovĂ·, Eva MoravcovĂ·, Filip ZlĂ·mal, Martin Pl?ek, Ivana ?ramlovĂ·, MarkĂ?ta SlovĂ·kovĂ·
hudba: Petr Bienert
Light design: Petr Bienert
Kostýmy, sc�na: Jindra Rychl÷
Produkce: Julie BienertovĂ·-Va?kĹŻ
Foto: Kamil Saliba

Inscenací roku 2005 se podle divadelních kritiků stalo představení SCLAVI/EMIGRANTOVA PÍSEŇ Farmy v jeskyni. Trofej převzal re?isér Viliam Dočolomanský, jen? se svým nezávislým souborem Farma v jeskyni vytvořil inscenaci, která vznikla studiem starých rusínských písní i zkoumáním fenoménu vykořeněnosti slovanských emigrantů. ?Radoka? tak poprvé vyhrál jiný typ divadla, ne? jakým je ?klasické? činoherní nebo operní představení, a to divadlo s důrazem na pohyb a zpěv.

Sclavi/Emgrantova píseň - re?ie Viliam Dočolomanský, scéna a kostýmy Barbora Erniholdová, hudební re?ie Marjana Sadowska, Divadelní studio Farma v jeskyni (premiéry 3.a 4. 3. 2005 ve ?vandově divadle v Praze)

InscenacĂ­ roku 2005 se podle divadelnĂ­ch kritikĹŻ stalo pĹ?edstavenĂ­ SCLAVI/EMIGRANTOVA PĂ«SEĹ? Farmy v jeskyni. Trofej pĹ?evzal re?isĂ?r Viliam DoÄ«olomanskĂ˝, jen? se svĂ˝m nezĂ·vislĂ˝m souborem Farma v jeskyni vytvoĹ?il inscenaci, kterĂ· vznikla studiem starĂ˝ch rusĂ­nskĂ˝ch pĂ­snĂ­ i zkoumĂ·nĂ­m fenomĂ?nu vykoĹ?enÄ?nosti slovanskĂ˝ch emigrantĹŻ. ?Radoka? tak poprvĂ? vyhrĂ·l jinĂ˝ typ divadla, ne? jakĂ˝m je ?klasickĂ?? Ä«inohernĂ­ nebo opernĂ­ pĹ?edstavenĂ­, a to divadlo s dĹŻrazem na pohyb a zpÄ?v.

Sclavi/Emgrantova pĂ­seĹ? - re?ie Viliam DoÄ«olomanskĂ˝, scĂ?na a kostĂ˝my Barbora ErniholdovĂ·, hudebnĂ­ re?ie Marjana Sadowska, DivadelnĂ­ studio Farma v jeskyni (premiĂ?ry 3.a 4. 3. 2005 ve ?vandovÄ? divadle v Praze)

Mezinárodní choreografická soutě? pro původní taneční tvorbu
Ve dnech 24. ? 27. 11. 2006 se v prostorách Konzervatoře Duncan centre a Divadla Duncan Centre, konal 7. ročník mezinárodní choreografické soutě?e Cena Jarmily Jeřábkové.
V konkurenci tvůrců z Arménie, České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska, Turecka a získali v leto?ní soutě?i ocenění mezinárodní poroty tvůrci z České republiky a Maďarska: Dagmar Chaloupková z České republiky získala 3. cenu, Marta Ladjanszki z Maďarska a Dora Ho?tová z České republiky se podělily o 1 a 2 cenu.
Podstatným rysem soutě?e je její povinná část - dílo inspirované hudbou českého hudebního skladatele druhé poloviny 20.století, kterým byl v leto?ním roce skladatel Jan Novák. Výjimečnou událostí se stal závěrečný večer soutě?e, kde kromě uvedení vítězných děl, zazněl koncert z díla Jana Nováka v provedení jeho dcery, flétnistky Clary Novakové, ?ijící v Paří?i.
Skladatelem pro pří?tí ročník soutě?e byl zakladatelkou soutě?e Evou Bla?íčkovou vyhlá?en Lubo? Fi?er.
Soutě?, kterou od roku 1999 organizuje občanské sdru?ení Cena Jarmily Jeřábkové a pra?ská Konzervatoř Duncan centre, je určená tanečníkům a choreografům do 35 let věku z oblasti současného tance a tanečního divadla ze zemí středoevropského a východoevropského regionu. Soutě?e se dosud zúčastnili, kromě umělců z ČR a Slovenska, tvůrci z Maďarska, Polska, Slovinska, Litvy, Loty?ska, Estonska, Bulharska a Rumunska.
Podrobné informace o programu soutě?e najdete na http://www.duncanct.cz/.

MezinĂ·rodnĂ­ choreografickĂ· soutÄ?? pro pĹŻvodnĂ­ taneÄ«nĂ­ tvorbu
Ve dnech 24. ? 27. 11. 2006 se v prostorĂ·ch KonzervatoĹ?e Duncan centre a Divadla Duncan Centre, konal 7. roÄ«nĂ­k mezinĂ·rodnĂ­ choreografickĂ? soutÄ??e Cena Jarmily JeĹ?Ă·bkovĂ?.
V konkurenci tvĹŻrcĹŻ z ArmĂ?nie, ĦeskĂ? republiky, MaĬarska, Polska, Rumunska, Turecka a zĂ­skali v leto?nĂ­ soutÄ??i ocenÄ?nĂ­ mezinĂ·rodnĂ­ poroty tvĹŻrci z ĦeskĂ? republiky a MaĬarska: Dagmar ChaloupkovĂ· z ĦeskĂ? republiky zĂ­skala 3. cenu, Marta Ladjanszki z MaĬarska a Dora Ho?tovĂ· z ĦeskĂ? republiky se podÄ?lily o 1 a 2 cenu.
PodstatnĂ˝m rysem soutÄ??e je jejĂ­ povinnĂ· Ä«Ă·st - dĂ­lo inspirovanĂ? hudbou Ä«eskĂ?ho hudebnĂ­ho skladatele druhĂ? poloviny 20.stoletĂ­, kterĂ˝m byl v leto?nĂ­m roce skladatel Jan NovĂ·k. VĂ˝jimeÄ«nou udĂ·lostĂ­ se stal zĂ·vÄ?reÄ«nĂ˝ veÄ«er soutÄ??e, kde kromÄ? uvedenĂ­ vĂ­tÄ?znĂ˝ch dÄ?l, zaznÄ?l koncert z dĂ­la Jana NovĂ·ka v provedenĂ­ jeho dcery, flĂ?tnistky Clary NovakovĂ?, ?ijĂ­cĂ­ v PaĹ?Ă­?i.
Skladatelem pro pĹ?Ă­?tĂ­ roÄ«nĂ­k soutÄ??e byl zakladatelkou soutÄ??e Evou Bla?Ă­Ä«kovou vyhlĂ·?en Lubo? Fi?er.
SoutÄ??, kterou od roku 1999 organizuje obÄ«anskĂ? sdru?enĂ­ Cena Jarmily JeĹ?Ă·bkovĂ? a pra?skĂ· KonzervatoĹ? Duncan centre, je urÄ«enĂ· taneÄ«nĂ­kĹŻm a choreografĹŻm do 35 let vÄ?ku z oblasti souÄ«asnĂ?ho tance a taneÄ«nĂ­ho divadla ze zemĂ­ stĹ?edoevropskĂ?ho a vĂ˝chodoevropskĂ?ho regionu. SoutÄ??e se dosud zúīastnili, kromÄ? umÄ?lcĹŻ z ĦR a Slovenska, tvĹŻrci z MaĬarska, Polska, Slovinska, Litvy, Loty?ska, Estonska, Bulharska a Rumunska.
PodrobnĂ? informace o programu soutÄ??e najdete na http://www.duncanct.cz/.

Cenu Thálie 2005 v oboru balet získali sólisté Národního divadla Praha Jiří Kodym (Oněgin) a Tereza Podařilová (Ta?ána). Oba byli oceněni za role v baletu Oněgin, jen? měl v ND premiéru v listopadu loňského roku. Cenu za celo?ivotní mistrovství převzal Jiří Nermut, významná osobnost baletu Národního divadla Brno. Zvlá?tní cenu kolegia převzal choregoraf Pavel ?mok, za celo?ivotní přínos divadlu a za v?estranné mistrovství.

Cenu ThĂ·lie 2005 v oboru balet zĂ­skali sĂłlistĂ? NĂ·rodnĂ­ho divadla Praha JiĹ?Ă­ Kodym (OnÄ?gin) a Tereza PodaĹ?ilovĂ· (Ta?Ă·na). Oba byli ocenÄ?ni za role v baletu OnÄ?gin, jen? mÄ?l v ND premiĂ?ru v listopadu loĹ?skĂ?ho roku. Cenu za celo?ivotnĂ­ mistrovstvĂ­ pĹ?evzal JiĹ?Ă­ Nermut, vĂ˝znamnĂ· osobnost baletu NĂ·rodnĂ­ho divadla Brno. ZvlĂ·?tnĂ­ cenu kolegia pĹ?evzal choregoraf Pavel ?mok, za celo?ivotnĂ­ pĹ?Ă­nos divadlu a za v?estrannĂ? mistrovstvĂ­.

Dne 20.listopadu 2005 v divadle Ponec připravil Pra?ský komorní balet, s.r.o., z iniciativy bývalého ředitele Jiřího Opěly, přátelské setkání a baletní představení, jako připomínku 30. výročí zalo?ení souboru.
Bývalí i nyněj?í členové souboru a hosté (balet Národního divadla v Praze, Taneční konzervatoř hl.m.Prahy, Nederlands Dans Theater II) představili v zajímavém večeru dvanáct úryvků z bohatého repertoáru sestaveného předev?ím z děl choreografů Pavla ?moka, Jiřího Kyliána, Libora Vaculíka a Petra Zusky. Naplněné hledi?tě přijalo program s radostí a nad?ením. S největ?ím ohlasem se setkal neobvyklý a pohybově mimořádně nápaditý duet Shutters Shut (choreografie Lightfoot-León na text Gertrudy Steinové) zatančený Andreou Schermoly a Jiřím Pokorným z Nederlands Dans Theater II. Z domácích choreografií sklidil bouřlivý aplaus Vaculíkův pánský duet Chlapec a smrt (na hudbu Gustava Mahlera) interpretovaný Petrem Zuskou a Radkem Vrátilem a sólo Petra Koláře v SEUL (hudba Jacques Brel) Petra Zusky.

Celý program večera:
Tance podle Brahmse (L.Vaculík/J.Brahms)
Chlapec a smrt (L.Vaculík/G.Mahler)
V mlhách (P.Zuska/L.Janáček)
Musica Slovaca (P.?mok/I.Zeljenka)
?ibeničky (P.Zuska/Spirituál kvintet)
Shutters Shut (Lightfoot-León/G.Stein)
Bezpředmětná křehkost (T.Rychetský/L.v.Beethoven)
Čy4ři (T.Rychetský,D.Stránský/A.Pärt)
Son Chemin (P.Delcroix/S.Barber,O.Ornstein,A.Pärt)
Seul (P.Zuska/J.Brel)
Večerní písně (J.Kylián/A.Dvořák)
Sergeant Early´s Dream (Ch.Bruce/americké a irské lidové písně)

Dne 20.listopadu 2005 v divadle Ponec pĹ?ipravil Pra?skĂ˝ komornĂ­ balet, s.r.o., z iniciativy bĂ˝valĂ?ho Ĺ?editele JiĹ?Ă­ho OpÄ?ly, pĹ?Ă·telskĂ? setkĂ·nĂ­ a baletnĂ­ pĹ?edstavenĂ­, jako pĹ?ipomĂ­nku 30. vĂ˝roÄ«Ă­ zalo?enĂ­ souboru.
BĂ˝valĂ­ i nynÄ?j?Ă­ Ä«lenovĂ? souboru a hostĂ? (balet NĂ·rodnĂ­ho divadla v Praze, TaneÄ«nĂ­ konzervatoĹ? hl.m.Prahy, Nederlands Dans Theater II) pĹ?edstavili v zajĂ­mavĂ?m veÄ«eru dvanĂ·ct ĂşryvkĹŻ z bohatĂ?ho repertoĂ·ru sestavenĂ?ho pĹ?edev?Ă­m z dÄ?l choreografĹŻ Pavla ?moka, JiĹ?Ă­ho KyliĂ·na, Libora VaculĂ­ka a Petra Zusky. NaplnÄ?nĂ? hledi?tÄ? pĹ?ijalo program s radostĂ­ a nad?enĂ­m. S nejvÄ?t?Ă­m ohlasem se setkal neobvyklĂ˝ a pohybovÄ? mimoĹ?Ă·dnÄ? nĂ·paditĂ˝ duet Shutters Shut (choreografie Lightfoot-LeĂłn na text Gertrudy SteinovĂ?) zatanÄ«enĂ˝ Andreou Schermoly a JiĹ?Ă­m PokornĂ˝m z Nederlands Dans Theater II. Z domĂ·cĂ­ch choreografiĂ­ sklidil bouĹ?livĂ˝ aplaus VaculĂ­kĹŻv pĂ·nskĂ˝ duet Chlapec a smrt (na hudbu Gustava Mahlera) interpretovanĂ˝ Petrem Zuskou a Radkem VrĂ·tilem a sĂłlo Petra KolĂ·Ĺ?e v SEUL (hudba Jacques Brel) Petra Zusky.

Celý program veīera:
Tance podle Brahmse (L.VaculĂ­k/J.Brahms)
Chlapec a smrt (L.VaculĂ­k/G.Mahler)
V mlhĂ·ch (P.Zuska/L.JanĂ·Ä«ek)
Musica Slovaca (P.?mok/I.Zeljenka)
?ibeniīky (P.Zuska/Spiritu÷l kvintet)
Shutters Shut (Lightfoot-LeĂłn/G.Stein)
BezpĹ?edmÄ?tnĂ· kĹ?ehkost (T.RychetskĂ˝/L.v.Beethoven)
Ħy4Ĺ?i (T.RychetskĂ˝,D.StrĂ·nskĂ˝/A.Pärt)
Son Chemin (P.Delcroix/S.Barber,O.Ornstein,A.Pärt)
Seul (P.Zuska/J.Brel)
VeÄ«ernĂ­ pĂ­snÄ? (J.KyliĂ·n/A.DvoĹ?Ă·k)
Sergeant Early´s Dream (Ch.Bruce/americkĂ? a irskĂ? lidovĂ? pĂ­snÄ?)

V době od 31. října do 2. listopadu 2006 probíhal na Kanárských ostrovech dal?í ročník projektu ?Kultura podzimu?, kde ji? podruhé vystoupila první sólistka baletu ND Tereza Podařilová. Divákům se představila se slavnou choreografii Umírající labu? Michaila Fokina a sólovou variací z baletu Raymonda. Společně s dal?ími sólisty z Baletu Slovenského národního divadla a Moravského divadla Olomouc vystoupili v kulturním centru Caja Canarias v Santa Cruz a v kulturním domě Grand Canaria v La Palmě. Program byl sestaven z nejslavněj?ích baletních ukázek světového repertoáru.

V dobÄ? od 31. Ĺ?Ă­jna do 2. listopadu 2006 probĂ­hal na KanĂ·rskĂ˝ch ostrovech dal?Ă­ roÄ«nĂ­k projektu ?Kultura podzimu?, kde ji? podruhĂ? vystoupila prvnĂ­ sĂłlistka baletu ND Tereza PodaĹ?ilovĂ·. DivĂ·kĹŻm se pĹ?edstavila se slavnou choreografii UmĂ­rajĂ­cĂ­ labu? Michaila Fokina a sĂłlovou variacĂ­ z baletu Raymonda. SpoleÄ«nÄ? s dal?Ă­mi sĂłlisty z Baletu SlovenskĂ?ho nĂ·rodnĂ­ho divadla a MoravskĂ?ho divadla Olomouc vystoupili v kulturnĂ­m centru Caja Canarias v Santa Cruz a v kulturnĂ­m domÄ? Grand Canaria v La PalmÄ?. Program byl sestaven z nejslavnÄ?j?Ă­ch baletnĂ­ch ukĂ·zek svÄ?tovĂ?ho repertoĂ·ru.

Na třikrát čtyři květnové dny se v Praze usídlil mezinárodní divadelní festival, nesoucí tento časový údaj ji? ve svém názvu ? 4+4+4 dny v pohybu. Jedním z hlavních rysů této akce, spojující umělce mnoha oblastí i zemí, je snaha pořádat různorodá představení v netradičních či site-specific prostorech. Věrní diváci se u? v rámci festivalu mohli podívat do čističky odpadních vod v Bubenči (1998) nebo do areálu bývalé cihelny v ?áreckém údolí (2003). Letos se organizátoři rozhodli přiblí?it více ru?nému centru Prahy a vybrali si opu?těný čin?ovní dům v Jungmannově ulici. Z bývalé stomatologické kliniky se stal interaktivní objekt, nabízející ve v?ech svých patrech nejrůzněj?í performance, instalace, projekce, předná?ky o architektuře, výtvarné projekty či tvůrčí dílny. Nic netu?ící obyvatel velkoměsta tak mohl narazit na ?ivé umění v místě, kde by ho určitě nečekal, o co? právě organizátorům ?lo. Poměrně rozmáchlá akce se neomezila pouze na projekt DŮM, ale přinesla s sebou i řadu tanečních a pohybových představení, které byly umístěny do poněkud tradičněj?ích prostor ? divadel Ponec a Alfred ve Dvoře.
Divadlo Ponec hostilo několik zahraničních souborů a choreografů, pracujících s tancem jako s jedním z výrazových prostředků divadelního představení. Ani v jedné z inscenací nejde o čistě taneční zále?itost; mnohem více jednotliví tvůrci podtrhují divadelnost, práci s hudbou či novými médii a předev?ím celkové propojení v?ech slo?ek, z nich? tanec tvoří pouze jednu ze součástí výsledného tvaru.

Na tĹ?ikrĂ·t Ä«tyĹ?i kvÄ?tnovĂ? dny se v Praze usĂ­dlil mezinĂ·rodnĂ­ divadelnĂ­ festival, nesoucĂ­ tento Ä«asovĂ˝ Ăşdaj ji? ve svĂ?m nĂ·zvu ? 4+4+4 dny v pohybu. JednĂ­m z hlavnĂ­ch rysĹŻ tĂ?to akce, spojujĂ­cĂ­ umÄ?lce mnoha oblastĂ­ i zemĂ­, je snaha poĹ?Ă·dat rĹŻznorodĂ· pĹ?edstavenĂ­ v netradiÄ«nĂ­ch Ä«i site-specific prostorech. VÄ?rnĂ­ divĂ·ci se u? v rĂ·mci festivalu mohli podĂ­vat do Ä«istiÄ«ky odpadnĂ­ch vod v BubenÄ«i (1998) nebo do areĂ·lu bĂ˝valĂ? cihelny v ?Ă·reckĂ?m ĂşdolĂ­ (2003). Letos se organizĂ·toĹ?i rozhodli pĹ?iblĂ­?it vĂ­ce ru?nĂ?mu centru Prahy a vybrali si opu?tÄ?nĂ˝ Ä«in?ovnĂ­ dĹŻm v JungmannovÄ? ulici. Z bĂ˝valĂ? stomatologickĂ? kliniky se stal interaktivnĂ­ objekt, nabĂ­zejĂ­cĂ­ ve v?ech svĂ˝ch patrech nejrĹŻznÄ?j?Ă­ performance, instalace, projekce, pĹ?ednĂ·?ky o architektuĹ?e, vĂ˝tvarnĂ? projekty Ä«i tvĹŻrÄ«Ă­ dĂ­lny. Nic netu?Ă­cĂ­ obyvatel velkomÄ?sta tak mohl narazit na ?ivĂ? umÄ?nĂ­ v mĂ­stÄ?, kde by ho urÄ«itÄ? neÄ«ekal, o co? prĂ·vÄ? organizĂ·torĹŻm ?lo. PomÄ?rnÄ? rozmĂ·chlĂ· akce se neomezila pouze na projekt DĹ?M, ale pĹ?inesla s sebou i Ĺ?adu taneÄ«nĂ­ch a pohybovĂ˝ch pĹ?edstavenĂ­, kterĂ? byly umĂ­stÄ?ny do ponÄ?kud tradiÄ«nÄ?j?Ă­ch prostor ? divadel Ponec a Alfred ve DvoĹ?e.
Divadlo Ponec hostilo nÄ?kolik zahraniÄ«nĂ­ch souborĹŻ a choreografĹŻ, pracujĂ­cĂ­ch s tancem jako s jednĂ­m z vĂ˝razovĂ˝ch prostĹ?edkĹŻ divadelnĂ­ho pĹ?edstavenĂ­. Ani v jednĂ? z inscenacĂ­ nejde o Ä«istÄ? taneÄ«nĂ­ zĂ·le?itost; mnohem vĂ­ce jednotlivĂ­ tvĹŻrci podtrhujĂ­ divadelnost, prĂ·ci s hudbou Ä«i novĂ˝mi mĂ?dii a pĹ?edev?Ă­m celkovĂ? propojenĂ­ v?ech slo?ek, z nich? tanec tvoĹ?Ă­ pouze jednu ze souÄ«Ă·stĂ­ vĂ˝slednĂ?ho tvaru.